péče o klisnu a hříbě
Péče o březí klisnu
Březost nerovná se nemoc! Bohužel jsou i takoví chovatelé, kteří už od připuštění klisnu hýčkají, až jí vlastně ubližují. Zbytečně velké krmné dávky, přílišný klid, práce pro koně nepřipadá v úvahu… Jak to dopadá? Klisna je přetloustlá, v pokročilé fázi březosti jí otékají nohy a někdy i spodní část břicha. Porody bývají těžké a traumatické. Na druhé straně jsou i tací výtečníci, kteří to berou do slova a klisnu nechávají pracovat až do většinou předčasného porodu, který mnohdy končí úhynem. Tedy klisnu krmíme stále stejným způsobem, jako byla krmena před připouštěním. Jádro přidáme až několik týdnů před plánovaným ohřebením. Samozřejmě, když vidíme, že klisna má střechovitý zadek a vystouplou páteř, tak není a nebyla dobře krmena a je potřeba jí přidat jak jádro, tak seno okamžitě. Začínáme vždy pomalu, abychom nepřivodili koliku, během pár dní si na přídavek snadno zvykne. Je dobré přidávat do krmení speciální vitamínové a minerální preparáty určené pro březí a kojící klisny. Seno musí být té nejvyšší kvality, protože nekvalitní může poznamenat vyvíjející se plod. V zimě je dobré krmit mrkev nebo krmnou řepu, které obsahují přírodní vitamíny. POZOR! Nebezpečné je krmit plesnivé nebo shnilé, či jen nahnilé krmivo. Ohrožujeme klisnu kolikou a hříběti můžeme přivodit těžké zdravotní potíže, které ho budou provázet celý život. Pro budoucí rodinku musíme počítat i s větším boxem, alespoň 4x4 metry, pro velké koně, jako jsou belgici či shirové ještě samozřejmě větší. Poníkům stačí box vypůjčit od některého většího kamaráda. Je nutné udržovat klisnu bez parazitů, to znamená častěji, nejlépe každé dva měsíce, odčervovat. Jde o to, že někteří parazité napadají plod, v lepším případě se narodí začervené hříbě, ale napadení nemusí přežít. V tom horším klisna potratí nebo porodí mrtvé hříbě. Pozor na prochladnutí, je dobré, když je klisna otužilá, ale vítr a déšť pod 15“C nedoporučuji ani poníkům, natož plnokrevné klisně, která bývá mnohem citlivější. Určitě ji nenecháváme přes noc venku, pokud nejsou velmi teplé letní noci. Všechny budoucí maminy více odpočívají a lehnutí na prochladlou zem opravdu není to pravé. Pokud je kobylka na pastvě s jinými koňmi, pozor na kopavé jedince, nebo na odrostlá hříbata, která vyhazují z hravosti. Nesmysl je pobyt na pastvě s kravami, které mají rohy. Kopnutí nebo trknutí do břicha může skončit tragicky.Klisny většinou rodí dobře. Samozřejmě poníci lépe než „plňasky“ nebo „chlaďasky“. Nejde na to hřešit, každou klisnu musíme hlídat a mít dopředu domluvenou návštěvu veterináře „až to přijde“. V první fázi přípravy na hřebení je klisna neklidná, chodí po boxu a ohlíží se po břiše. Začínají kontrakce, kdy se hříbě rovná do polohy vhodné k vypuzení. V druhé fázi lehá a vstává a většinou se začíná potit, kontrakce jsou viditelné. Ve třetí fázi leží a vědomě tlačí hříbě ven. Při správném porodu se nejdříve objeví váček s plodovou vodou. Po té jsou vidět kopýtka, dále hlavička položená na předních nožičkách. Po vypuzení hříběte ven se začne klisna ohlížet a pořehtávat. Hříběti případně pomůžeme z plodového obalu, pokud se nepřerušila pupeční šňůra sama, tak ji přeřízneme vydezinfikovaným nožem nebo nůžkami. Pahýl řádně vydezinfikujeme. Zkontrolujeme a vyčistíme tlamičku a nozdry, a necháme matku hříbě olízat a navázat kontakt. Při hřebení mohou nastat komplikace, proto je dobré být v kontaktu s veterinářem, Je možné, že se hříbě v děloze neotočí, nastává porod tzv. koncem pánevním. To znamená, že hříbě vychází buďto zadečkem nebo zadníma nohama napřed. Jedná se o těžký porod a hříběti hrozí udušení. Veterinář dokáže oběma lépe pomoci. Nikdy do klisny nesahejte sami, neodborný zásah do porodu může nadělat více škody než užitku. Ani lůžko z klisny netaháme, počkáme až samo vyjde. Pouze pokud se tzv. nezprázdní do několika hodin, voláme opět veterináře. 
Péče o hříbátko
Hned v počátečních hodinách po porodu se mezi klisnou a hříbětem vytváří důležitý vztah: matka je prvním tvorem, kterého mládě poznává, stará se o jeho bezpečí, dotýká se ho, příjemně o něj pečuje, poskytne mu potravu. Pokud to budete vy, kdo ihned po narození hříbě vytře do sucha, bude si dokonale pamatovat i vaši vůni. Společně se svou matkou vás pak bude automaticky považovat za bezpečný přístav. V případě, že nebude klisna vaše snahy akceptovat, nebo bude-li hříbě příliš bojácné, není dobré svou snahu přehánět. Hříbě musí co nejdříve po narození začít sát mateřské mléko, jelikož látky v něm obsažené jsou pro něj nepostradatelné v boji proti infekcím. Zvířata tedy musí mít klid a jejich vzájemný vztah by neměl být narušován. Proces vytváření vztahu hříběte k matce (tzv. reflex vtištění do paměti) trvá až dva dny. Po tu dobu je lépe, když hříbě není rušeno kýmkoliv cizím. Během pozdějšího každodenního kontaktu se zvíře přirozenou cestou naučí důvěře i k vám. Vzájemnému sblížení nemusíte nezbytně věnovat hodiny času: pro hříbě, které ještě saje mléko, je deset až patnáct minut každý den čas naprosto dostačující pro to, aby si na vaši přítomnost zvyklo.
Mateřský instinkt
Matka mládě živí, vychovává a ochraňuje (klisna se vždy staví mezi hříbě a objekt, který by je mohl ohrozit, ať už je to šelma, člověk nebo slunce). Vstupují-li do hry mateřské pudy, může se změnit povaha i té nejmírnější a nejdůvěryhodnější klisny. Klisna se vůči svému hříběti může chovat až příliš ochranitelsky, proto buďte při jakémkoli zacházení s hříbětem opatrní. Dříve než se k hříběti přiblížíte, musí se klisna cítit příjemně. Pokud reaguje na vaši přítomnost agresivně, nechte ji, aby si na své mateřství nejprve zvykla. Teprve potom se můžete k jejímu hříběti bezpečně přiblížit.Jestliže nebude klisna ani po několika dnech akceptovat vaše snahy o sblížení s hříbětem, vyhledejte pomoc u zkušeného chovatele, nemůžete-li se totiž k hříběti vůbec přiblížit, znemožňuje to samozřejmě jeho výchovu a sblížení. Ve volné přírodě (u divokých koní) začne klisna po roce péče hříbě postupně odstavovat. U domácích koní k tomu chovatel přikročí už po půl roce.
Postupné odstavení
Vztah mezi matkou a hříbětem by neměl být přerušen příliš náhle, jelikož by hříbě bylo vystaveno velkému stresu a spoustu energie by spotřebovalo tím, že by tesknilo a volalo matku. Mohlo by také ztratit chuť k jídlu, což by jeho vývoji v žádném případě neprospělo. Ve chvíli, kdy mladý kůň začíná projevovat větší zájem o okolní svět a během pastvy nebo při hře se stále častěji vydává dál od matky, je čas na odstavení. V tomto období současně u klisny klesá produkce mléka a můžete pozorovat první příznaky narušování úzkého vztahu mezi ní a jejím potomkem. V zájmovém chovu se hříbata odstavují mezi pátým a sedmým měsícem. Pokud byste hříbě odtavili až v roce či roce a půl, mohl by se z něj stát nesamostatný maminčin mazánek.
Proces odstavení by měl proběhnout postupně. Klisnu s hříbětem například můžete umístit v oddělených stájích vedle sebe, takže hříbě sice nemůže od matky pít, ale přesto s ní je v kontaktu. Když si k této situaci přivykne, můžete od něj klisnu oddělit úplně. Hříbě taktéž můžete na krátkou dobu od matky odvést a krmit je v jiné stáji. Z takového krátkého odloučení zůstane hříběti lehce pozitivní dojem. Budete-li tuto dobu postupně prodlužovat, hříbě nebude vystaveno stresu z odloučení. Po třech až čtyřech týdnech této taktiky se mohou klisna s hříbětem opět vrátit k sobě, hříbě však již je odstaveno.
Přirozené je stádo
Většina hříbat se rodí na jaře a matka tak vlastně s hříbětem stráví jedno léto, v ideálním případě spolu s ostatními koňmi a hříbaty na pastvině. Hříbě je tu vychováno zcela přirozeně a získává zde i první sociální poznatky od ostatních koní. Soužití ve stádě se za dlouhé generace stalo hlavním způsobem života koní, určuje dodnes jejich chování ? koně jsou typicky společenská, stádová zvířata, svůj stádový pud dědí, je jim hluboce vrozen a nedá se ničím podstatně ovlivnit. Kůň vyžaduje společníka, samota mu nesvědčí a dobrý chovatel tuto potřebu respektuje. Kůň přijme člověka jako náhradu, někdy se dokonce spokojí s trvalou přítomností jiného zvířete, třeba kočky, ovce či psa. Nejlépe se však kůň cítí samozřejmě mezi koňmi, ve svém stádě ? takové soužití je mu nejpřirozenější.
I přes občasné potyčky mezi hřebci (výjimkou nejsou ani klisny), ve většině případů ve stádu převládá součinnost. Koně o sebe vzájemně pečují a utvářejí přátelské vztahy. Jestliže koník vyrůstá sám, trpí bojácností. Nedokáže navázat vztah s ostatními koňmi a prosadit se mezi nimi, nechápe jejich jednání, bývá i zlý. Je lepší dopřát mu vyspívání ve "společnosti", o nic ho neochudit ? právě ve stádu se mohou spontánně rozvinout všechny přednosti koně, soupeřivost, jedinečnost a individualita.
Přivykání na lidské ruce
Hříbě začněte přivykat na vaši přítomnost, každodenní péči a připravovat na budoucí funkci jezdeckého koně ve chvíli, kdy plně akceptuje vaši přítomnost. Především mu pravidelně zvedejte kopyta. Začněte pravou přední nohou, teprve potom přejděte k zadním nohám, a než kopyto zvednete, vždy se nejprve nohy opatrně dotkněte. Dávejte pozor, aby se hříbě vašeho dotyku nepolekalo. Pokud se lekne, hlaďte jej do té doby, než se uklidní a teprve potom se nohy dotkněte znovu. Kopyto můžete zvednout až ve chvíli, kdy zvíře váš dotek akceptuje. Zároveň se zvedáním vyslovte pokyn "noha" nebo "dej nohu". Napoprvé se musíte spokojit s krátkým zvednutím a opatrným položením nohy zpět na zem. Čas, kdy zvíře stojí na třech, můžete postupně prodlužovat. Zároveň se můžete dotýkat kopyta. Po pravé přední noze zvedněte levou zadní nohu, poté pravou přední a pravou zadní. Hříbě velmi uklidní, zná-li pořadí zvedaných nohou, neboť v podstatě ví, co se bude dít. Po čase zvíře samo zvedne nohu na povel.Pravidelně se dotýkejte i hlavy a uší hříběte. Hříbě, které je na doteky zvyklé, se později nechá snadněji ostrojit a rovněž nasazování uzdy u něj nebude činit větší problémy. Zvykne-li si hříbě již v raném věku na dotyky prstů v hubě a kolem ní, bude později mimo jiné lépe snášet sprej proti parazitům nebo udidlo.
Mateřský instinkt
Matka mládě živí, vychovává a ochraňuje (klisna se vždy staví mezi hříbě a objekt, který by je mohl ohrozit, ať už je to šelma, člověk nebo slunce). Vstupují-li do hry mateřské pudy, může se změnit povaha i té nejmírnější a nejdůvěryhodnější klisny. Klisna se vůči svému hříběti může chovat až příliš ochranitelsky, proto buďte při jakémkoli zacházení s hříbětem opatrní. Dříve než se k hříběti přiblížíte, musí se klisna cítit příjemně. Pokud reaguje na vaši přítomnost agresivně, nechte ji, aby si na své mateřství nejprve zvykla. Teprve potom se můžete k jejímu hříběti bezpečně přiblížit.Jestliže nebude klisna ani po několika dnech akceptovat vaše snahy o sblížení s hříbětem, vyhledejte pomoc u zkušeného chovatele, nemůžete-li se totiž k hříběti vůbec přiblížit, znemožňuje to samozřejmě jeho výchovu a sblížení. Ve volné přírodě (u divokých koní) začne klisna po roce péče hříbě postupně odstavovat. U domácích koní k tomu chovatel přikročí už po půl roce.
Postupné odstavení
Vztah mezi matkou a hříbětem by neměl být přerušen příliš náhle, jelikož by hříbě bylo vystaveno velkému stresu a spoustu energie by spotřebovalo tím, že by tesknilo a volalo matku. Mohlo by také ztratit chuť k jídlu, což by jeho vývoji v žádném případě neprospělo. Ve chvíli, kdy mladý kůň začíná projevovat větší zájem o okolní svět a během pastvy nebo při hře se stále častěji vydává dál od matky, je čas na odstavení. V tomto období současně u klisny klesá produkce mléka a můžete pozorovat první příznaky narušování úzkého vztahu mezi ní a jejím potomkem. V zájmovém chovu se hříbata odstavují mezi pátým a sedmým měsícem. Pokud byste hříbě odtavili až v roce či roce a půl, mohl by se z něj stát nesamostatný maminčin mazánek.
Proces odstavení by měl proběhnout postupně. Klisnu s hříbětem například můžete umístit v oddělených stájích vedle sebe, takže hříbě sice nemůže od matky pít, ale přesto s ní je v kontaktu. Když si k této situaci přivykne, můžete od něj klisnu oddělit úplně. Hříbě taktéž můžete na krátkou dobu od matky odvést a krmit je v jiné stáji. Z takového krátkého odloučení zůstane hříběti lehce pozitivní dojem. Budete-li tuto dobu postupně prodlužovat, hříbě nebude vystaveno stresu z odloučení. Po třech až čtyřech týdnech této taktiky se mohou klisna s hříbětem opět vrátit k sobě, hříbě však již je odstaveno.
Přirozené je stádo
Většina hříbat se rodí na jaře a matka tak vlastně s hříbětem stráví jedno léto, v ideálním případě spolu s ostatními koňmi a hříbaty na pastvině. Hříbě je tu vychováno zcela přirozeně a získává zde i první sociální poznatky od ostatních koní. Soužití ve stádě se za dlouhé generace stalo hlavním způsobem života koní, určuje dodnes jejich chování ? koně jsou typicky společenská, stádová zvířata, svůj stádový pud dědí, je jim hluboce vrozen a nedá se ničím podstatně ovlivnit. Kůň vyžaduje společníka, samota mu nesvědčí a dobrý chovatel tuto potřebu respektuje. Kůň přijme člověka jako náhradu, někdy se dokonce spokojí s trvalou přítomností jiného zvířete, třeba kočky, ovce či psa. Nejlépe se však kůň cítí samozřejmě mezi koňmi, ve svém stádě ? takové soužití je mu nejpřirozenější.
I přes občasné potyčky mezi hřebci (výjimkou nejsou ani klisny), ve většině případů ve stádu převládá součinnost. Koně o sebe vzájemně pečují a utvářejí přátelské vztahy. Jestliže koník vyrůstá sám, trpí bojácností. Nedokáže navázat vztah s ostatními koňmi a prosadit se mezi nimi, nechápe jejich jednání, bývá i zlý. Je lepší dopřát mu vyspívání ve "společnosti", o nic ho neochudit ? právě ve stádu se mohou spontánně rozvinout všechny přednosti koně, soupeřivost, jedinečnost a individualita.
Přivykání na lidské ruce
Hříbě začněte přivykat na vaši přítomnost, každodenní péči a připravovat na budoucí funkci jezdeckého koně ve chvíli, kdy plně akceptuje vaši přítomnost. Především mu pravidelně zvedejte kopyta. Začněte pravou přední nohou, teprve potom přejděte k zadním nohám, a než kopyto zvednete, vždy se nejprve nohy opatrně dotkněte. Dávejte pozor, aby se hříbě vašeho dotyku nepolekalo. Pokud se lekne, hlaďte jej do té doby, než se uklidní a teprve potom se nohy dotkněte znovu. Kopyto můžete zvednout až ve chvíli, kdy zvíře váš dotek akceptuje. Zároveň se zvedáním vyslovte pokyn "noha" nebo "dej nohu". Napoprvé se musíte spokojit s krátkým zvednutím a opatrným položením nohy zpět na zem. Čas, kdy zvíře stojí na třech, můžete postupně prodlužovat. Zároveň se můžete dotýkat kopyta. Po pravé přední noze zvedněte levou zadní nohu, poté pravou přední a pravou zadní. Hříbě velmi uklidní, zná-li pořadí zvedaných nohou, neboť v podstatě ví, co se bude dít. Po čase zvíře samo zvedne nohu na povel.Pravidelně se dotýkejte i hlavy a uší hříběte. Hříbě, které je na doteky zvyklé, se později nechá snadněji ostrojit a rovněž nasazování uzdy u něj nebude činit větší problémy. Zvykne-li si hříbě již v raném věku na dotyky prstů v hubě a kolem ní, bude později mimo jiné lépe snášet sprej proti parazitům nebo udidlo.
Mapa stránek